Pěvci během migrace létají v extrémních výškách

2021.05.11
Pěvci během migrace létají v extrémních ...
Rákosník velký ©hedera.baltica_flickr.jpg
Rákosníci velcí migrují do Afriky, oblastí jižně od Sahary, obvykle v noci. Vědci nyní odhalili, že v okamžiku, kdy letí za bílého dne, létají často ve velmi vysokých nadmořských výškách (až 6300 m.n.m.). Jedním z možných vysvětlení tohoto nečekaného chování může být snaha zabránit přehřátí. Studie je publikovaná v časopise Science.
Většina drobných pěvců, kteří se každý rok přesouvají mezi Evropou a Asií, migruje v noci. Den tráví odpočinkem a sháněním potravy. Některé druhy, které jinak migrují pouze v noci, dokáží příležitostně letět až 24 hodin, aby překonaly nehostinné oblasti s nedostatkem potravy, jako jsou moře nebo poušť. Rákosník velký, Acrocephalus arundinaceus, je jedním z nich. Během měsíc dlouhé migrace dokáže v případě potřeby letět až 34 hodin bez přistání!

Výzkumný tým z Lundské univerzity ve Švédsku, Univerzity v Kodani a Výzkumného centra ve Vilniusu získal jedinečná data o těchto dlouhých migračních cestách minutu po minutě. A to díky geolokátorům vážícím 1,2 gramu, které vědci připevnili 14 rákosníkům chyceným v létě u jezera v centrálním Švédsku na záda. Zařízení sbírala informace o poloze ptáků po celý rok. Na základě těchto informací vědci vypočítali, že rákosníci v noci létali v nadmořské výšce průměrně  2400 m.n.m. V několika případech, kdy ptáci letěli déle než jednu noc, vystoupali během svítání do výšky asi 3000 metrů a během dne pokračovali ve výšce asi 5 400 m.n.m. V této výšce letěli celý den až do setmění, kdy sestoupili do 3 - 4 000 metrů a během následující noci pokračovali v průměrné nadmořské výšce okolo 2000 metrů.

Sissel Sjöberg a Dennis Hasselquist z Lundské university, kteří vedli výzkum, byli z těchto výsledků sami překvapeni. Toto chování popisují jako velmi pevné a není pro něj ještě definitivní vysvětlení. Tým však vylučuje dřívější vysvětlení pro migraci v určité nadmořské výšce: vítr a teplotu.
"Ve výškách kolem 2000 metrů se vítr a teplota nemění pouze vzhledem ke dni a noci a naopak", říká Sissel Sjöberg. Během cesty není ani překážka v podobě vysokých hor, která by ptáky nutila vyletět tak vysoko. Jedním z vysvětlení může být větší rozhled, který ptákům výška poskytuje a snaha vyhnout se dravcům. Druhou možností, kterou vědci zvažují, je snaha vyhnout se přehřátí vlivem nadměrného slunečního záření.
"Vzduch ve vyšších výškách je chladnější a když ptáci vystoupají do 5 400 metrů, dosáhnou vrstvu vzduchu s teplotou kolem -9°C. To může být o víc než 20°C méně, než teplota, při které létají v noci," říká Sissel Sjöberg.
"Drobní pěvci mávají křídly až několikrát za sekundu, což je velmi náročné a samo o sobě zvyšuje teplotu těla bez ohledu na to, zda letí ve dne nebo v noci. Když letí ve dne, jsou ale navíc vystaveni ještě slunečnímu záření. To je to, proč si myslíme, že během dne vystupují do vyšších vrstev s nízkou teplotou. Vypadá to, že pokud by to neudělali, nedovedli by zabránit přehřátí," vysvětluje Dennis Hasselquist. 
Vědci pokračují ve výzkumu rákosníků. Doufají, že se jim podaří najít odpověď na otázku, proč se ptáci takto chovají. Může to pak pomoci i vysvětlit, proč ptáci, kteří jsou u nás denní tvorové, se během migrace mění ve tvory noční.
Zdroj::
Materiál byl poskytnut Lundskou univerzitou, obsah je zkrácený a zjednodušený.
 
Přečti si také: