Like most websites we use cookies. If you're happy with that, just carry on as normal - otherwise to find out more click here.
 
 
 
Hledej na těchto stránkách:
Pomozte nám pomáhat ptákům!
Hl.strana   ›   Novinky   ›   Nové poznatky o úžasném letci rorýsovi
Drukuj
Send to friend

Nové poznatky o úžasném letci rorýsovi

2021.05.25
Nové poznatky o úžasném letci rorýsovi
Rorýs obecný se neřadí do řádu Svišťouni (Apodiformes) pro nic za nic. I jeho anglický název swift (rychlý, svižný) má své opodstatnění. Patří totiž mezi nejrychlejší ptáky světa. Mimo hnízdní období tráví většinu času ve vzduchu – až 10 měsíců v roce. Vědci předpokládali, že za jeden den zvládnou rorýsi uletět až 500 km. Výsledky nových výzkumů publikovaných na iScience ukazují, že to byl opatrný úsudek.
Ukázalo se, že během migrace urazí rorýsi průměrně dokonce 570 km za den. Ale jsou schopni uletět mnohem více. Maximální rychlost, kterou studie zaznamenala, bylo více než 830 km / den po dobu devíti dnů!
U rorýsů hnízdících v nejsevernějších koutech Evropy jsme zaznamenali nejvyšší rychlost, jaká kdy byla u rorýsů zaznamenána a která předčí veškeré dosavadní předpoklady”, uvádí Susanne Åkesson z Lundské university ve Švédsku. Nejvyšších rychlostí dosahují rorýsi převážně v období jarní migrace na překonání velké vzdálenosti zpět na hnízdiště – potřebují co nejrychleji urazit až 8 000 km.
Jak studie probíhala?
Dospělí rorýsi na jednom z nejsevernějších evropských hnízdišť byli označeni malými geolokátory. Tato zařízení určují polohu na základě délky denní doby. Nevýhodou je, že pro získání dat je nezbytné ptáka znovu odchytit. V tomto jsou rorýsi ideálním druhem, jelikož jsou věrni svému hnízdišti. Výzkumnému týmu se tak po roce vrátila velká část geolokátorů s cennými daty. Ta potvrdila, že rorýsi ze severní Evropy jsou během migrace schopni dosáhnout výjimečných rychlostí. Zároveň bylo velkým překvapením, jak rychle se ptáci mohou pohybovat. Překonání více než 830 km za jediný den nikdo nepředpokládal.
Co rorýsům umožňuje tak rychlý let během migrace?
Ukazuje se, že kromě tělesného přizpůsobení (dlouhá úzká křídla, torpédovité tělo) zde hraje velkou roli také potravní strategie a schopnost využití větru.
Rorýsi si nedělají zásoby jako jiní drobní ptáci. Spoléhají se na létající hmyz, který mají cestou. Místo aby se pro získání potravy museli zastavit, mohou “jíst za letu” a zastávky tak výrazně omezit. Jejich tělo není tolik zatěžkáno zásobami tuku, které by ztěžovaly let.
Zároveň se zdá, jako by byli rorýsi schopni načasovat návrat na hnízdiště tak, aby měli během migrace ideální „vítr v zádech”. „Vypadá to, že nereagují přímo na lokální povětrnostní podmínky, ale na ty, které očekávají na své trase během následujících pár dní”, uvádí Susanne Åkesson. Není jasné, jakým způsobem by byli schopni „předpovídat” vítr a reagovat na základě této předpovědi. Výzkumný tým předpokládá, že to může souviset se změnami tlaku, které provázejí větrné systémy. Každopádně výzkum ukazuje, že při jarní migraci dovedli rorýsi využít zadní vítr o 20% více, než během podzimu. Nejvíce tento vítr využívali zejména při přeletu Sahary a Středozemního moře.
Studie tak potvrdila skutečnost známou i u jiných druhů – jarní migrace je rychlejší, než podzimní. Na přelet Sahary rorýsům na jaře stačilo průměrně 5 dní oproti 11 dnům na podzim. Zároveň byla trasa podzimní migrace (průměrně téměř 10 000 km) prokazatelně delší než při jarním návratu (8 000 km). Rovněž „odpočinkové zastávky“ bez výrazného posunu v migrační trase byly častější na podzim (průměrně 3) než na jaře (1), kdy dokonce 3 jedinci uletěli celou trasu úplně bez odpočinku! Jakých rychlostí při své cestě rorýsi dosahují, však nikdo asi nepředpokládal. Výzkumný tým bude pokračovat i v následujících letech a studii rozšíří do dalších částí světa.
Celý článek v originále včetně detailních výsledků si můžete přečíst na iScience:
iScience, Åkesson & Bianco; 2021: Wind-assisted sprint migration in northern swifts
Přečti si také:

Spring Alive is supported by

HC Group