Basic information
Čáp bílý je poměrně vysoký pták s protáhlým krkem, dlouhýma, jasně červenýma nohama a špičatým, rovněž červeným zobákem. Patří do řádu brodivých. Bílé zbarvení hlavy, krku a hřbetu kontrastuje s černými pery v křídlech. Hnědé oči jsou lemovány černým kožnatým okružím.
Čápi jsou téměř němí, ale snadno je poznáme podle charakteristického klapání zobáku, které připomíná klapot dvou dřívek. Hlasový záznam čápa bílého
Čápa bílého nejspíš uvidíš na hnízdě, ale potkat se s ním můžeš i na vlhkých či čerstvě pokosených loukách, kde pátrá po potravě. Čapí hnízda jsou úctyhodné stavby budované na vysokých místech s dobrým rozhledem. V Evropě se s čápy můžeme potkat od března do pozdního srpna až začátku září.
S kým si můžeme splést čápa bílého?
Čáp bílý je obecně známý pták, kterého většina lidí bezpečně pozná. Za letu by mohlo dojít k záměně s volavkou, ta ale vždy za letu esovitě skládá krk (hlavu má přitaženou mezi ramena), kdežto čáp letí s krkem rovně nataženým. Na dálku bychom si čápa bílého mohli splést s jeho příbuzným čápem černým, ten se však zcela liší tmavým zbarvením a bílým břichem. Za letu má krk také natažený, hlavu s krkem však klopí lehce dolů.
Jak rozpoznáme mladého čápa od dospělého?
Mladí ptáci mají tmavou špičku zobáku a nohy nevýrazně červené. Peří mají našedlé na rozdíl od sněhobílého opeření svých rodičů.
Potrava
Především hlodavci, žáby, larvy hmyzu, plazi, výjimečně ryby a mláďata ptáků.
Čapí hnízda
Evropští čápi již od středověku vyhledávají lidské stavby, kde si budují hnízda. Hnízda najdeme na starých komínech, střechách domů, telefonních sloupech a na místech, která pro ně člověk připravil. Čápi se na svá hnízda, nebo do nejbližšího okolí, vracejí často po mnoho let a jejich stavba tak postupně neustálým dostavováním nabývá na objemu. Mladí ptáci se rovněž často vracejí do míst, kde se narodili a některá hnízda jsou tak nepřetržitě obsazena stovky let!
Zimoviště
Tropická Afrika. Někteří ptáci zimují v jižní Evropě a na Blízkém Východě, ojedinělá zimování známe i z ČR.
Populace čápů v Evropě
Bohužel čápi nehnízdí ve všech evropských zemích. Ze zimovišť se jich také každoročně vrací méně – příčinou je zřejmě úbytek mokřadních biotopů a svou roli může hrát i častý úhyn migrujících čápů na sloupech vysokého napětí a další nástrahy připravené člověkem. Také nepříznivé počasí během inkubace a péče na hnízdě může způsobit, že se dospělosti dožije jen malé procento mláďat.
Migration information
Čápi bílí na zimu odlétají na jih. Obstarat si potravu v zimních měsících v chladném klimatu severní a střední Evropy by pro ně bylo obtížné. Proto se na podzim vydávají na cestu do Afriky. Někteří však tak daleko nedoletí, zimu pak přečkají v jižním Španělsku či jižní Francii, v Bulharsku či na Blízkém Východě. Případů přezimování čápů v Evropě přibývá, což se připisuje klimatickým změnám (oteplování). Známe dokonce i případy zimování čápů v ČR, jeden pár například zimuje již třetí zimu v Blatné. Tito čápi jsou však většinou odkázáni na lidské přikrmování. Většina čápů se ovšem vydá až do střední a jižní Afriky a mohou tak uletět i 10 000 km.
Čápi táhnou pouze ve dne, aby při svých dlouhých cestách mohli využívat stoupavé vzdušné proudy. Šetří tak čas i energii. Proto nevede jejich cesta přes moře, táhnou delší trasou nad pevninou, kde se teplé vzdušné proudy hledají snadněji. Středozemní moře tak překonávají v nejužších místech – buď přes Gibraltarský průliv na západě nebo přes Bosporskou úžinu a Suezský průplav na východě. V okolí těchto míst je možné na podzim pozorovat obrovská hejna čápů čítající až 10 000 ptáků.
Když se dostanou nad Afriku, je jejich putování díky pevninským teplým vzdušným proudům opět o něco jednodušší. Létají ve výšce kolem 1000-2500 m rychlostí zhruba 45 km/h.
Teplé vzdušné proudy jsou okem neviditelné – jedná se v podstatě o ohřátý vzduch stoupající směrem vzhůru, který čápi využívají k tomu, aby bez námahy nabrali potřebnou výšku. Poté plachtěním bez námahy pokračují ve správném směru letu a pomalu ztrácejí výšku. Pro čápy je mnohem výhodnější táhnout ve velkém hejnu. Když jeden člen hejna narazí na stoupavý vzdušný proud, vyveze se zbytek hejna bez námahy za ním a mohou pokračovat bez energeticky náročného mávání křídly. Proto bílí čápi málokdy cestují na zimoviště osamoceně.
Když čápům přejí vzdušné proudy, dokáží denně uletět až 500km Během čtyř týdnů tak mohou urazit vzdálenost 2000 – 10 500 km. Mladí čápi odlétají na zimoviště o 1 – 2 týdny dříve než jejich rodiče. Jarní přílet probíhá během poměrně dlouhého období a čápům trvá déle, protože jim tolik nepřeje počasí. Návrat čápů do Evropy začíná již koncem ledna a pokračuje až do dubna. Někdy tak můžeme spatřit načepýřeného čápa v sněhové vánici, který srdnatě stojí na svém hnízdě – tohle tedy v Africe nebylo! Do naší země čápi dorazí většinou v druhé půlce března až začátkem dubna.
ČÁP BÍLÝ
Záznamy
